Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je to ANO 2011? A proč se Němci nevyznají v naší politice?

17. 10. 2014 18:47:00
Už je to tak. Seděla jsem s našimi německými partnery a plánovali jsme projekt. Venku před budovou si předtím prohlídli volební plakáty, u kterých se pobavili, a hned se zajímali, kdy budou v ČR volby. Tak jsme jim s kolegyní vysvětlily, že už byly. Hned se zajímali, kdo je starosta města. Řekla jsem, že nevím. To nechápali. Jaktože to nevím, když volby byly už před týdnem... Snadno, řekla jsem jim, že v ČR prostě není přímá volba starosty, jako v Německu.

A tak jsem jim vysvětlila, že zatím se ví pouze složení zastupitelstva, to si zvolí členy rady, a pak teprve se rozhodne o starostovi. A vzhledem k tomu, že v mrňavémm příhraničním městě, které je cca o dvacet ticíc obyvatel menší než třeba volební obvod Prahy 2, dopadly volby neuvěřitelně nerozhodně, de facto bez výrazně vítězné strany, ale v poměru: 6: 5:5:5:5:4 (myslím posty zástupců stran v zastupitelstvu), bylo to těžké vysvětlit.

V Bavorsku byly komunální volby na jaře. Oni volí své zastupitelstvo a starostu na šest let a starosta se volí přímo (něco jako v ČR již přímá volba prezidenta). Ještě v zimě jsme se jen sázeli, který ze dvou kandidátů to u nich ve městečku vyhraje. Starostka, která tam byla snad tři volební období po sobě už nemohla kandidovat – přesáhla věkovou hranici 65 let a v Německu mají chytrý zákon, že po tomto věkovém limitu prostě na takové pozici nebudete (proto také Angela Merkel myslí na zadní vrátka už nyní a hledá jiný job v evropských a mezinárodních společentvích I za cenu předčasného odchodu ze svého postu).

O.k., tak to jsem vysvětlila. Také jsem vysvětlila situaci s umrlčí ODS a tím, že ČSSD promrhala svoje šance chopit se pořádně žezla. Probrali jsme všechny strany, vysvětlila jsem, nač mi síly a logika stačily. Nebylo to snadné, sama se už v politické situaci v ČR nějakou dobu velmi těžko orientuji, jako ostatně řada mých přátel, což je asi cílem našich politiků – zmást své poddané, pardon, voliče, že už nebudou vědět nic, a oni budou moci klidně vládnout. Němci pak jen zkonstatovali: “Tak to je tedy docela chaos. A nejsou z toho lidé v ČR frustrovaní?” Ušklíbla jsem se a řekla jsem, že uhodili hřebík na hlavičku. Pak se zajímali, co je strana ANO.

Proč lidé milují ANO?

Zjistila jsem, že vlastně to nevím ani já – prostě to nevím... Program má takový populistický, nic extra, a volí ji lidé velmi různorodí – část těch, kteří předtím fandili ODS, ale zklamali se, část těch, kteří volili ČSSD, ale hledali lepší alternativu, také ji miluje český žokej Váňa (viz jeho cca před rokem projev v rámci přímého přenosu z dostihů ́Volte pana Babiše, on je úžasný ́, který ČT musela chtě nechtě odvysílat.), a milují ho zemědělci, řezníci, zkrátka odběratelé, zákazníci firem/ firmy Andreje Babiše. Zkrátka a dobře – lidi ho milují a já nevím proč. Ale všichni velcí vůdcové mají v sobě silné fluidum, to by Němci měli chápat... (To jsem jim už neříkala, nehodlám je trápit kvůi starým časům).

Čili jsem Němcům vysvětlila stručně (Fakt se mi to nechtělo rozebírat a čekaly nás důležitější věci na práci než řešit mizernou politiku v ČR, byť naneštěstí se náš projekt týká natáčení nálad na české a německé straně 7 let po vstupu do Schengenu – už teď vidíme, že je to hodně smíšené. Bude to asi drama.), tedy jsem ze sebe vychrlila rozpačitě: “ANO, jak bych to jen řekla stručně... To je strana, kam přeběhlo pár lidí z umírající ODS, pár z jiných stran, a vede ji bohatý podnikatel, kterému patří polovina ČR.”

Když jsem to řekla, tak na mě tak koukali, pak se vyděsili, což já také, neboť to, co jsem právě řekla, mě také překvapilo, a nakonec jsem se začala smát (po vzoru asiatů a teenagerů, kteří tak uvolňují napjatou atmosféru), tak mě následovali. Pak se tvářili skoro soucitně, a vysvětlovali, že ani v ostatních evropských státech to není tak snadné, zvláště v rámci EU, docílit toho, aby se strany a politici dohodli. Byl to od nich fajn pokus a bylo to milé. Upřímně – jsem ráda, že to byli takoví milí lidé. Říct to jejich ministru obrany, asi by už začali plánovat náš Anšlus, protože, jak pak mí němečtí spolupracovníci shrnuli současnou ČR: ́Velmi nestabilní situace, zklamané a znechucené obyvatelstvo a zemi vede mafián ́ (de facto ji samozřejmě jakoby vede premiér, ale každé malé dítko ví, že vždycky všechno řídí ten, kdo drží kasu či státní pokladnu a řídí finance).

Blaničtí rytíři neexistují, je to jen v nás

Zkrátka a dobře, náš projekt ́DNES na HRANICÍCH / Heute an der Grenze ́ asi přejmenujeme na CHOBOTNICE PO ČESKU a budeme doufat, že se najde nějaký šarmantní Cattani, který to nevzdá. Ale ČR není země velkých hrdinů. Jediní hrdinové jsou rytíři, kteří místo, aby se činili, tak vyspávají (asi po dlooouhé opici ) někde pod horou Blaník. Trochu mi to připomíná jednu scénu s Harryho Pottera (fakt myslím tu slavnou sérii knih a filmů pro děti). Je tam moment, kdy hlavní hrdina Harry skoro umírá, a v poslední chvíli ho zachrání duch jeho otce. Tedy to si myslí on, ale když se pak v retrospektivě na celou situaci dívá – pozoruje sám sebe zpovzdálí, zjistí, že žádná pomoc nepřichází a on i jeho kmotr jsou už skoro mrtví, a teprve v ten moment ho jeho kamarádka naléhavě upozorní, že to ON musí okamžitě něco udělat – protože to nebyl duch jeho otce, kdo ho zachránil, ale byl to ON sám. A tak Harry sebere všechnu svou sílu (především tu, o které ani netušil, že ji má) a zachrání se sám. Je to jen dětská kniha a navíc klasická povzbuzující anglosasská pohádka, ale v těch jsou většinou ty nejdůležitější a nejjednodušší věci, které přehlížíme.

Myslím, že Češi by neměli čekat na Blanické rytíře, nejsou to oni, kdo by je měl zachránit. Blaničtí rytíři možná znamená jen obrovskou kupu odvahy a kuráže, sílu a chuť postavit se věcem čelem a začít je řešit. Ta energie Čechů je schovaná někde, ale je už na čase, abychom ji vytáhli, a postavili se problémů čelem. Nikdy, nikdo, nás totiž nezachrání jiný než my sami.

Autor: Jana Frank | pátek 17.10.2014 18:47 | karma článku: 15.19 | přečteno: 1008x

Další články blogera

Jana Frank

Nenabízejte nikomu chipsy třikrát. I kdybyste tím měli zachránit svět. A rozhodně ne v Británii...

Mého známého Brita vyloučili z jednoho londýnského klubu za to, že přátelsky nabízel lidem u stolu chipsy. Nabídnout potřetí jídlo je prý už znak agrese.

15.5.2015 v 8:02 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 846 | Diskuse

Jana Frank

Proč nestačí jen ´být chytrý´ a dravý. A jak je důležité si vést přesně účetnictví!

Měla jsem moudrého starého strýčka. Ten mi dal jako malému děvčátku jednu velkou životní radu. “Budeš-li si moci něco přát, nech být obyčejné věci jako hodně peněz, být bohatý a slavný a takové hlouposti. Chtěj vědomosti, chtěj...”

20.4.2015 v 7:54 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 537 | Diskuse

Jana Frank

Dámy možná udělaly chybu, ale tvrdě za ni zaplatily. Teď jsou pro mě hrdinky!

Včerejší poklidný den jsem si příjemně užila. Šla jsem na kontaktní komunitní akci, kterou připravila městská část Londýna, kde žiji. Bylo to moc příjemné a zároveň poučné. Snažím se vždy místo, kde zrovna žiji, poznat co nejvíce dopodrobna.

29.3.2015 v 20:38 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 1386 | Diskuse

Jana Frank

Měli jste v Česku diktátora? - Otázka, která mě ´dostala´. Jak je to vlastně doopravdy?

Malý Kolumbijec na mě zvědavě koukal svýma chytrýma, bystrýma očkama skrz brýle, zatímco jeho otázka ́Jakého jste měli nebo máte diktátora? ́ zůstala trochu nepatřičně viset ve vzduchu.

21.3.2015 v 8:17 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 1045 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Dalibor Bartoš

Robotizace ještě jednou

Již několikrát jsme psal o robotizaci a jak nás zasáhne a že to bude poměrně brzo. A asi to bude rychleji než jsem odhadoval. Domníval jsem se, že to potrvá minimálně 20 let spíše 30 let. Dnes to vidím poněkud jinak. Robotizace

23.11.2017 v 22:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 100 | Diskuse

Jiří Dohnal

Pravda o 17. listopadu podle hradu

Podle dobrých zdrojů z hradu je mediálně propagovaný výklad událostí 17. listopadu značně pomýlený. Pojďme uvést na pravou míru několik základních omylů, které se znovu a znovu každý rok tradují:

23.11.2017 v 21:13 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 328 | Diskuse

Josef Nožička

Když se Schwarzenberg jednou za čas probudí…

Při pročítání dnešních zpráv na internetu jsem narazil na několik článků, které citovaly výroky čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, pronesené při jeho rozhovoru pro ČTK.

23.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 1672 | Diskuse

Dalibor Bartoš

O lidské hlouposti

Většinou se snažím psát o ekonomii, filozofii a politice a o otázkách a problémech, které nějak souvisí. Dnes jsme narazil opět po několikáté na naprosto neuvěřitelnou reklamu, že se naučíte cizí jazyk za 7 dní, pak ovšem zvýšili

23.11.2017 v 17:25 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 673 | Diskuse

Vítězslav Stanovský

GDPR - miniseriál - díl 2. - V čem je to jiné?

Dnes si řekneme základní rozdíly mezi GDPR a stávajícím zákonem o ochraně osobních údajů. Je jich více, ale ty nejvýznamnější se týkají práv občanů ke správcům osobních údajů. A v neposlední řadě ve výši sankcí...

23.11.2017 v 15:05 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 405 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1126

Režisérka, novinářka na volné noze



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.